08.03.2021
NeohroŽENY
„Ti, kteří si myslí, že ženy nemohou být vůdci, nejsou ženatí.“ Sadhguru
Ženy, bohyně, amazonky, divoženky…všechny ženy světa, přeji Vám ze srdce ten nekrásnější den!!!
Dnešní svátek všech žen mě poňoukl k sepsání dalšího článku, něco, co už mám v hlavě delší dobu a co bych s Vámi chtěla nasdílet-probrat-otevřít, možná ne tak úplně líbivé téma. Ale občas není špatné, pozametat také před svým prahem, no ne?:)
Vždycky jsem byla spíš tak trochu kluk
Měly jste to některé podobně jako já? Od mala jsem vyrůstala mezi klukama. Mám staršího bratra a mladšího bratrance, s kterými jsem strávila spoustu času. Na hory a k moři jsme jezdívali s přáteli našich rodičů, kteří měli dva syny – kluky! Na gymplu NEJ kámoši – kluci. Později jsem za svoji přijala bandu kamarádů právě svého bráchy. Mno hotové testosteronové hody, co si budem!:) A nikdy mi to nevadilo! Ba naopak, milovala jsem to! Tu upřímnost, neřešily se pořád dokola jen nehty a telenovely, dobrodružství venku na kolech, fotbal (ano, hrála jsem i v dívčím fotbalovém týmu:)), piva, pokec…Mno, ano…dost na mě seděla tenkát věta z Harryho Pottra „Hermiono, vždyť Ty seš vlastně taky holka….“, jo, málokdo si toho tenkrát všimnul.
Mužský a ženský princip
Jak roky plynuly, tak jsem se začala zajímat o jógu, nadpřirozeno a mytologii, kde se často zmiňoval mužský a ženský princip, bohové Šiva a Šakti. Najednou se ve mně začal zavrtávat červík zvědavosti a pochybnosti, jestli se mnou není něco špatně…Čím dál častěji jsem začala slýchávat věci jako : „Dnešní ženy jsou pořád jen v mužské energii!“ „Ženy jsou v dnešním světě stále podhodnoceny, muži mají stále vyšší platy“..atd. Zašlo to i tak daleko, že jsem jednu chvíli přemýšlela i o změně práce, právě kvůli tomuto (rozuměj, pracuji v korporátu, kde je 85% mužů). Trvalo to nějakou dobu, ale pořád mi tam prostě něco nesedělo. Tak jak to tedy je? Kde je "pravda"? Vždyť se cítím mezi muži dobře, tak proč ten nátlak? Proč bych měla měnit práci, která mi vyhovuje? Proč být obklopena ženami v práci, chodit na ženské kruhy a zajímat se jen o ženské sporty? Jak je to s tou mužskou a ženskou energií ve mně?
AHA moment – šťastná to žena
Tento AHA moment přišel až poměrně nedávno, když jsem si pouštěla podcast od Cukrfree, kde byla hostem skvělá Tereza Kramerová (hledejte na FB a Instagramu jako: Vědomý život), doporučuji všemi deseti, její rozhovory, meditace, články….Inspirativní žena!
Ale zpět k mému AHA momentu!:) Tereza mluvila o ženském a mužském principu a o tom, že je vlastně v pořádku, pokud se v té energii cítím dobře, byť mužské. Pokud mně to tak vyhovuje, proč to měnit? AHA! Pak jsem si uvědomila, že jsem v té energii OPRAVDU ŠŤASTNÁ! Protože právě mezi muži si připadám nejvíce jako ŽENA! Jako bohyně, jako skvělá kamarádka, partnerka, matka…Když to přeženu, tak opravdu jako růže mezi trním, jako zářivá kometa na noční obloze mezi hvězdami, jako Marylin Monroe obklopena svými obdivovateli. Možná to bylo tím, že jsem měla v životě štěstí na skvělé muže kolem sebe, kteří mi umožňovali to ono bytí býti ženou. Především pak můj manžel. Ale to už je zase jiná pohádka:). Ale došla jsem tehdy k jakémusi pochopení a smíření, klid v duši a nezvratná důvěra v mou intuici, která mi celou dobu našeptávala, že na tom není nic špatného.
Rivalita nebo sesterství?
Poslední zamyšlení o ženách mě vrací tak trochu na začátek a k tomu, proč jsem dala přednost vždy klukům, před holkama. Byla to rivalita nebo výchova? Chybělo tam opravdové holčičí sesterství a soudružnost? Nebo prostě jen shoda náhod?
Vnímáte ostatní ženy jako konkurenci nebo jako „safe space“ – tedy bezpečný prostor, kde se můžete svěřit, vyplakat, zanadávat si a samozřejmě si trochu podrbat? A není právě ono drbání, které nám přeci jen občas přinese radost, smích, nějaké to „zadostiučinění“ nebo prostě jen úlevu, nakonec taky tak trochu rivalitní? Nebo je to prostě občas "potřeba", upustit páru? A nebo to děláme jen proto, aby bylo o čem mluvit? Jste se všemi ženami Vesmíru v míru? Nebo je potřeba nějaký ten vztah trošku pročistit? A pokud ano, proč to neuděláme? Na co čekáme? Na první krok té druhé? Co kdybychom jí šly naproti? S úsměvem a otevřenou náručí?:) Zkusme to! Všechny, dohromady, vědomě, být spolu a podporovat se. Nesoutěžit – ne, opravdu nikde, ani v práci s kolegyněmi, ani ve škole se spolužačkami, ani v životě s přítelkyněmi. Ani v józe já sama osobně nevnímám konkurenci jiných lektorek, ba naopak, jsou to pro mě všechno krásné a inspirující bytosti! Ženy, které se na mou cestu „nepřipletly“ náhodou, ale přišly mě něco naučit. Děkuji!
Závěrem
Miluju citát : „Happy wife, happy life“ (můj muž mi ho říká poměrně často:)). Prostě, šťastná žena, šťastný život. Doslova a do písmene. Pojďme se společně „spojit“, byť jen myšlenkou – u té to vlastně všechno začíná. Neubližujte druhým ženám, myšlenkou, slovem, ani činem. Myslete na ostatní ženy, podporujte je, fanděte jim. Pomáhejme si navzájem a hlavně, nebojme se si říci o pomoc. Milujte ostatní ženy, své kamarádky i známé. Neubližujte myšlenkou ani těm ženám, které třeba někdy ublížily Vám, nikterak Vám to stejně nepomůže a věřte nebo ne, je to bude do smrti tížit. Buďte se svojí vnitřní ženou v míru, i když máte třeba v těle také více té mužské energie. Pokud Vám to tak vyhovuje, je to tak v pořádku. Na závěr se chci omluvit Všem ženám, kterým jsem kdy záměrně či neúmyslně ublížila, prosím, odpusťe!
Namaste, D.
